Sůl vstupuje do lidského těla jako chlorid sodný. Uvnitř organismu mají jednotlivé složky této sloučeniny své významné funkce.
Sodík
V organismu se sodík (Na) vyskytuje jako kladný iontu, tzv. kation. Sodík je hlavním extracelulárním (mimobuněčným) kationtem, pro organismus naprosto nezbytným. Jeho koncentrace vně buněk je kolem 140 mmol/l. Sodík je jedním z hlavních iontů, který se podílí na udržování tzv. klidového membránového potenciálu, který má za následek, že povrch buňky má kladný náboj a její vnitřek je záporný. Tento klidový potenciál je pro buňky nezbytný, neboť jím zajišťuje stálost vnitřního prostředí. A právě změnou tohoto klidového potenciálu se sodík podílí na vedení vzruchů v nervové a svalové tkáni. Hodnota sodíku v krevní plazmě je u zdravého člověka udržována v rozmezí 135-145 mmol/l, hodnota nižší se označuje jako hyponatrémie, hodnoty vyšší jako hypernatrémie. Hladinu sodíku řídí aldosteron a antidiuretický hormon. Vylučování sodíku z organismu se děje převážně ledvinami, v menší míře potem.
Chlor
V těle se vyskytuje především jako chloridový aniont a v této formě je společně se sodíkovým kationtem základní součástí tekutiny vně buněk. Chlor pomáhá z těla odstraňovat odpadové látky a účastní se na práci jater, je velmi důležitý pro zachování normálního osmotického tlaku v těle, obsahu vody v těle a pro udržení acidobazické rovnováhy v organismu. Ve spojení se sodíkem a draslíkem je odpovědný za napětí tkání a podporuje normální funkci svalů a nervů.