Druhy soli

Podle způsobu, jakým se sůl získává se dělí kuchyňská sůl na mořskou, vakuovanou a kamennou.

20130905-125308

Mořská sůl

Nejstarším způsobem získávání soli je odpařováním mořské vody. Mořskou vodou se naplní mělké nádrže a za působení slunečního záření a proudění vzduchu se voda vypařuje. Barva soli je po odpaření vody mírně našedlá, pokud projde procesem rafinace (technologický postup, kterým se čistí vstupní surovina) je sůl čistě bílá.

Obsah solí se v jednotlivých vodách liší. Průměrné koncentrace se pohybují kolem 3,5 %. Nejslanější je Mrtvé moře, jeho slanost je desetkrát až dvacetkrát vyšší než v ostatních mořích a oceánech z důvodu neustálého zásobení vodou z řek bez následného odtoku. Jedná se tedy spíše o jezero, než o moře. Kromě sodíku a chloru Mrtvé moře obsahuje významné množství hořčíku, bromu, jodu, vápníku i draslíku.

Mořská sůl přirozeně obsahuje jod, jehož množství se odvíjí od konkrétního místa naleziště. Přirozený obsah soli (uvádí se 0,5 až 5 mg jodu/kg) ale není považován za dostatečný, proto se zpravidla i mořská sůl obohacuje jodem. Podle zákona musí mít sůl označená jako„sůl s jodem“  koncentraci 27 mg jodu/kg soli.

Kamenná sůl

V pevném skupenství je sůl získávána klasickou těžbou v dolech či povrchově v lomech. Ložiska kamenné soli vznikala v teplých oblastech vysrážením mořské vody z laguny či zátoky, která se utvořila oddělením od  otevřeného moře přírodní hrází. Další ložiska lze najít na pobřeží solných jezer. Počátky těžby soli jsou datovány kolem roku 1000 př. n. l.

Vytěžená sůl se upravuje mletím, proséváním a čištěním. Obvykle je využívána jako průmyslová nebo jedlá a bývá obohacována jodem. Hlavními producenty soli kamenné jsou USA, země bývalého Sovětského svazu, Čína, Německo a Velká Británie. Česká republika nemá vlastní ložiska soli, tudíž je odkázána na její dovoz. V minulosti sůl putovala do zemí českých po tzv. solných stezkách. Nejvýznamnější stezka vedla z města Hallstatt, kde se nachází nejvíce proslavené ložisko soli Salzberg neboli Solná hora.

Vakuovaná sůl

Vakuovaná sůl vzniká ze solného roztoku zvaného solanka. Do podzemního ložiska soli je vháněna voda, která rozpustí sůl na solanku, po odpaření vody a krystalizaci vznikne velmi čistá jedlá sůl. Její výhodou je, že tak snadno nenavlhne jako mletá kamenná sůl. Nevýhodou zase, že se pomaleji rozpouští a je proto snazší s ní pokrm přesolit.

Mimo popsaných, existují ještě speciální druhy soli…

 Himalájská sůl

Je získávána z panenské přírody himalájských hor. Má typickou oranžové až růžové zbarvení, které je způsobeno oxidem železitým.

Bambusová korejská sůl

Tato sůl se peče v dutině bambusu ucpané žlutým jílem. Z bambusu a jílu sůl absorbuje různé minerály. Jíl zároveň absorbuje nečistoty soli.

Černá sůl

V Indii je tato nerafinovaná vulkanická sůl nazývaná kala namak nebo sanchal. Má velmi silnou příchuť síry. Na indických trzích se prodává v kusech nebo i mletá.